Jaká je příroda v Číně? Jak vypadají Wudangské hory? Proč jsou pro taiji významné a co zajímavého zde můžeme najít?
Pobyt v horách Odpočinek po intenzivním tréninku jsme možná nezvážili nejlépe, ale Wudangské hory jsme prostě nemohli minout. Wudangské hory jsou součástí chráněné krajinné oblasti a zapsány jsou i do světového kulturního dědictví UNESCO. V chráněném areálu, do kterého se platí vstup, je k nalezení řada ubytovacích zařízení, restaurace a bezpočet obchodů se všemi možnými suvenýry.
Zvolili jsme ubytování ve střední cenové kategorii, které jsme si rezervovali předem přes Booking. Mile nás překvapilo, jak hezky to fungovalo. Vždy je ovšem potřeba počítat s tím, že ubytování v horách je méně prostorné a člověk se musí uskromnit. Nebydleli jsme na hlavní třídě, neboť jsme chtěli být nablízku horám a z hlavní třídy je to do hor přeci jen ještě třeba o půl kilometru dál.
Že půl kilometru není žádná míra? No.... Wudangské hory jsou bezpochyby jedny z nejkrásnějších hor, jaké jsem kdy viděla (a že jsem pěkný kamzík!). Nicméně reliéf pohoří je velmi "zubatý", pokud chcete dojít například kilometr vzdušnou čarou, čeká Vás naprosto nesmyslné převýšení, půjdete několikrát dolů a opět nahoru po jednotlivých "zubech" a abyste vzdálenost překlenuli, čekají Vás mraky kamenných schodů. Věřte mi, bydlet o celých 500m blíž horským cestičkám je prostě skvělé.
Na co se v horách těšit?
Wudangské hory, jakožto mekka taoismu, jsou doslova protkány chrámy a různými posvátnými místy. Jakmile člověk vstoupí, vnímá běh časů i stáří a paměť daných míst. Jak už v Číně bývá zvykem, tato místa jsou nejen překrásně vytvořená - spousta obrovských členitých místností je bohatě zdobena soškami bohů v nadživotní velikosti (samozřejmě v doprovodu menších i úplně malinkých sošek lokálních božstev), pestře malovanými stropy a dalšími předměty symbolizujícími duchovní hodnoty. Cesty ke klášterům jsou obestavěny stánky prodávajícími nejen pití, ale i vonné tyčinky či rudé stužky. Pokaždé před vchodem do chrámu můžete najít stojan, který slouží k umístění vonných tyčinek a místo (často strom, či kus zdobeného zábradlí), kam se mohu navázat rudé stužky. Obojí slouží jakožto oběť bohům a symbolizuje to snahu naklonit si jejich přízeň.
Při procházce po horách zde najdete bezpočet chrámů, jeden krásnější než druhý, často i s informacemi v Angličtině. To umožňuje postupně pronikat do tajů místních tradic a nahlédnout lehce "pod pokličku" ozdobných elementů. Můžeme tak pozorovat, jak jsou stavby protkány pravidly feng shui. Navíc cestičky v horách jsou krásně upravené a i náročnější terén se najednou dá bezpečně a pohodlně zdolat.
O unikátnosti celé oblasti svědčí i skutečnost, že pohoří je zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Stejně jako u většiny takových oblastí, i přes řadu fotografií je téměř nemožné představit si atmosféru a klid, který zde panují. Místa, kde stojí některé prastaré chrámy, jsou podobně stavebně nevysvětlitelná, jako například pyramidy v Egyptě. I přesto se ale majestátně tyčí nad vrcholky hor, opředeny mraky tajemství.
Kultovní pouť Jednou z kultovních cest, kterou můžete ve Wudangských horách podniknout je cesta na Golden Peak, odkud je krásný výhled na východ slunce. V takovém případě se nevyhnete noční cestě a čelovka bude vaším věrným společníkem. S tím, kdy vyrazit vám ochotně poradí v ubytování, kde si většinou drží přehled o hostech a rovnou vám i řeknou, ke komu se, pokud chcete, můžete přidat. My jsme byli poměrně blízko a tak nás čekal budíček okolo třetí hodiny ráno. Oblékli jsme se, vzali svačinu (v hotelu se většinou ptají, zda chcete připravit něco na cestu) a vyrazili. Ráno bylo chladno, šli jsme však svižně a brzy se zahřáli.
V cíli jsme byli (omylem!) asi hodinu před východem slunce, byť zde rozhodně platí raději dříve, než později, trochu jsme nevěděli co s tou hodinu budeme dělat. Přeci jen, byla ještě tma. Brzy se však začalo rozednívat a nám se tak rozkryl překrásný výhled na hory rýsující se v brzkém raním slunci. Následný samotný východ slunce lze slovy jen těžko popsat. Byla to náročná, ale nádherná zkušenost a určitě zážitek na celý život.
Náročnost pobytu v horách
Když máte obavu, že by pro Vás cesta byla snad příliš náročná nebo dlouhá, vždy si můžete stoupání usnadnit. V horách je lanovka která nás může vyvést na nejvyšší bod hor, kde se rozléhá jeden z překrásných chrámových komplexů. Dolů si pak člověk může zkusit cestu po schodech, nebo opět využít lanovku.
Schody, vyhotovené z opracovaných kamenných bloků, jsou navíc lemovány nosítky, která můžete za poplatek také využít a to téměř v jakémkoliv bodě cesty. Usednete na nosítka a dva drobní Číňané s Vámi doslova shopkají schody dolů, jakoby ani nic nenesli. Sice jsem to sama nikdy nevyzkoušela, mnohokrát jsem ale viděla, jak sami Číňané tuto službu využívají. Ať už ale službu, či lanovku využijeme nebo ne, v případě potřeby tu pro nás jsou. Není se tedy čeho bát a člověk si může bezstarostně užívat překrásné výhledy horami, svěží vítr a jemnou, všudypřítomnou, hudbu.
Wudangské hory mají velmi komplikovaný terén a i přesto se na nich díky upravenému schodišti krásně pohybuje. Můžete stoupat vzhůru, nebo se pohybovat více po vrstevnici, v areálu chráněné oblasti můžete místy využít i autobus. Neznamená to, že se tu člověk musí fyzicky zničit, ba spíše naopak, může si užívat přírody z pohodlí restaurací přímo v horách, s knížkou v ruce a překrásným výhledem.
Odpočinek v přírodě jako jsou Wudangské hory bych přála zažít každému.
Vaše Marti