Často se mě ptáte na vzájemný vztah mezi meditací, čchi-kungem a bojovým uměním versus tchaj-ťi. Je to to samé? Jak se to liší? Jaký je tam vztah?
V první řadě se sluší upozornit na skutečnost, že máme občas tendenci věci hodně škatulkovat. Vnímání čínských bojových umění lze však jen velmi těžko do nějakých tabulek "napresovat". Ke vzniku různých stylů docházelo velmi živelně v době, kdy jich bylo potřeba pro obranu rodiny a úrody. Později se jejich vnímání dále měnilo a vyvíjelo vlivem různých myšlenkových směrů a tradiční čínské medicíny. Pojďme se na to podívat.
Meditace Když se řekne meditace, ihned se mi vybaví ticho, klid v mysli a „šum vlastního těla“, do kterého se mohu nerušeně ponořit a užívat si přítomný okamžik. V meditaci je signifikantní práce vnitřní práce s naší myslí. Snažíme se mysl zklidnit natolik, abychom se dostali alespoň do přítomného okamžiku. Nepřemýšleli o tom co bylo a ani se nestrachovali z toho, co možná přijde. Jak sami z našich seminářů znáte – meditace může být v leže, v sedě i ve stoje. Zrovna tak jako je mnoho způsobů, jak meditaci můžeme vést a prožívat – vedená meditace, taoistická meditace, budhistické meditace a mnohé další. Jednotná je však cesta za nalezením harmonie, přítomného okamžiku a absolutního klidu mysli.
Čchi-kung Čchi – dech, naše vnitřní energie a i energie všech věcí a bytostí kolem nás, jakási substance, nehmotná, přec vše prostupující. V rámci cvičení čchi-kung a budování dovedností se za pomoci dechových technik snažíme o uvolňování energetických bloků, zprůchodňování energie čchi v jejích drahách (meridiánech) a kultivaci energie v těle. Učíme se s energií pracovat, cítit ji a díky tomu také cítit případné plýtvání. Čchi-kung je jedním z pěti pilířů tradiční čínské medicíny. Při cvičení čchi-kungu se snažíme držet tělo a mysl v rovnováze a kultivovat tok čchi v těle.
Bojové sporty
Bojové sporty, jak již název napovídá, mají za primární účel naučit nás boji, ideálně obraně. Neučí nás boj vyhledávat, učí nás se bránit a hájit sebe či své blízké, pokud je to potřeba. Obvykle nás nutí vytrénovat naše fyzické tělo – získat sílu, pružnost, dynamiku, koordinaci,.... Někdy se bojové sporty od tohoto bodu dále příliš nerozvíjí. Mnohé jiné, zejména pokud chce být člověk opravdu dobrým bojovníkem, pokračují a přidávají různé dechové a meditační techniky. Jen těžko, bychom bez těchto dovedností mohli mluvit o úspěšných bojovnících, válečnících či mistrech bojových umění.
Tchaj-ťi V následující části se budu věnovat tchaj-ťi rodiny Chen (stylu Chen) tak, jak jsem měla doposavad možnost ho poznat, tedy jako cestu k jednotě mysli, těla a ducha. K tchaj-ťi se dá přistupovat třemi hlavními cestami – jako k bojovému umění, jako k Čchi-kungovému cvičení či jako k meditaci v pohybu. Pokud se budeme věnovat tchaj-ťi jako bojovému umění, dříve nebo později se na fyzické úrovni dostane tělo na naše maximum a začneme stagnovat. Pokud se poté budeme chtít nejen ve cvičení, ale i v boji, posunout dále, bude nezbytné začít přidávat do cvičení tchaj-ťi čchi-kung. Jakmile absorbujeme čchi-kungovou praxi do cvičení tchaj-ťi, tak i zde dosáhneme svého maxima a po čase stagnace. Právě meditace nám může pomoci „doladit“ společnou cestu těla, dechu a mysli. Začínáme cvičit tchaj-ťi s hlavním důrazem na čchi-kung. Budeme roky poctivě cvičit až i na této cestě dojdeme do bodu, kdy budeme začínat stagnovat. Prvním naším limitem bude pravděpodobně naše fyzické tělo a budeme potřebovat prohloubit některé struktury a logické vazby pohybů, které taiji dodávají principy bojových umění. Získat sílu, pružnost a dynamiku. Až budeme schopni naši praxi v na čchi-kung zaměřeném tchajti podložit fyzickými schopnostmi a logikou bojových konstrukcí – bude čas postoupit na další úroveň a přidružit mysl. Nejspíše se poté uchýlíme ke cvičení tchaj-ti jako meditace v pohybu, případně budeme odhalovat kouzlo meditací separátně.
Cesta od meditace mi osobně přijde nejnáročnější. Tak jako tak budeme v určitých životních situacích pravděpodobně potřebovat různé dechové techniky, zrovna tak jako cvičení na uvolnění těla. Dříve nebo později bude naše cesta směřovat k základním až pokročilejších čchi-kungovým cvikům. Neboť s očistou mysli bude nezbytná i očista těla (zprůchodnění energie v těle). Lze předpokládat, že s rozvojem našich dovedností v Čchi-kungu bude pravděpodobně záhy potřeba vybudovat (nebo alespoň zlepšit) sílu, pružnost a dynamiku v našem těle. Opět půjdeme, alespoň dočasně, cestou k bojovým uměním, abychom se naučili správné struktury a vše mohli následně opět složit dohromady.
Žádná z cest tchaj-ťi není ani dobrá, ani špatná. Je na každém z nás, po které se rozhodneme kráčet. Je zcela přirozené, že si vybereme jednu z cest a (pokud nezačínáme v útlém dětství) bude nám bohatě stačit pro zkvalitnění našeho života na dlouhé roky.
Jen pokud se ptáte, jak to s tím tchaj-ťi vidím... tak zcela upřímně tyto stránky ve snaze o jednotu těla, dechu a mysli nejdou v tchaj-ťi oddělit tak, jak bychom si přáli a na mistrovské úrovni je třeba obsáhnout každou z jednotlivých substancí a propojit je v jeden celek, v soulad, harmonii. Prostě žít s tchaj-ťi v přítomném okamžiku a „prokroužit“ se životem.
Vaše Marti