Možná si mnohdy říkáte, proč stát postojích, k čemu takové cvičení je a zda za to ta úvodní bolest vůbec stojí? Možná je dobré toto komplexní téma prolínající se cvičením taiji trochu osvětlit. Neváhejte a čtěte dále!
Síla v nohách. Mít silné nohy. Umět se opřít o nohy. Moci se opřít o nohy. To jsou vše alternativy, které jsou pro mne spojeny s tím, když se řekne posilování nohou. A to nejen doslovně, ale hlavně obrazně. Neztratit pevnou půdu pod nohama, když máme pocit, že všechny okolnosti našeho života utváří vír kolem nás a my najednou nevíme kde a čí jsme, to je opravdové umění. Jako každé jiné umění, je potřeba se o něj starat a opečovávat ho. Mít silné nohy, část těla, která nás spojuje se zemí, to je krásné a podle mě i přirozené a zdravé. Samozřejmě všechny části našeho těla je potřeba opečovávat, ale o tom zase jindy.
Stání v postojích jako trénink Stání v postojích je základ. Alfa a omega správného cvičení, kdo ho na začátku přeskočí, později se k němu stejně vrací. Během stání v postojívh budujeme v těle sílu nejen v rámci postoje, ale i v rámci celkového držení těla. Fixujeme si správné postaveí zad, podsazení pánve, pozici hlavy (která ovlivňuje celkové postavení zad). Učíme se vyvinout si tak potřebný cit pro správnost pozice, kdy účelem je nemuset stále kontrolovat to, jak stojíme, ale naučit se cítit, kde se naše tělo nachází a pozici citem usměrňovat do správných úhlů. Učený z nebe nespadl a od protažení a posílení těla po vyvinutí citu obvykle uplyne nějaký čas. Proto se na začátku vyplatí píle a trpělivost, ze které budete později těžit!
Stání v postojích jako meditace Když naše tělo po fyzické stránce přizpůsobíme stání v postojích a vyvineme si alespoň základní cit pro stání v postojích, přichází další, bezesporu velmi zajímavá část naší cvičební praxe – stání jako meditace. Myslím si, že je nedílnou součástí vývoje našeho cvičení a z jistého úhlu pohledu se nedostaneme dál, pokud se do ní nepustíme. Stání v postojích může být meditací, ať už se jedná o postoj wu-ťi (umění stát jako strom) a nebo nižsí postoje (například v sestavě). Jakmile máme pro postoj vyvinutý cit, během chvilinky procítíme, zda stojíme správně a můžeme pokračovat dalším cvičením – cvičením naší mysli. Snažíme se mysl zklidnit, nepodléhat jejím tlakům, nenechat se ošálit (naše mysl dobře ví, jak na nás), jen stát v postoji a klidně pozorovat naše vnitřní dění. Snažit se mysl nezatěžovat a prohloubit dech. Ticho, klid a rytmus našeho dechu. V ten moment naše meditace akorát začíná.
Stání v postojích jako opora Kde je potom ta opora? Jakmile projdeme předchozími stupni, může nám být stání v postojích jako meditace oporou v náročných chvílích. Může nám pomoci najít odpočinek v tíživých a mysl sužujících časech, stejně tak nám může pomoci prodýchat křivdy či traumata. Prostřednctvím meditace v postojích můžeme dojít i jistého nadhledu a pevné půdy pod nohama v situacích, kdy máme pocit, že se topíme. To vše jsou situace, kdy je každá opora cenná a opora, kterou dokážeme najít sami v sobě je asi tou nejcennější. Však zkuste a sami uvidíte, jak je to skvělé, inspirující a obohacující! 😊
Věřím, že ve vás tento článek vzbudil upřímnou touhu hned si jít zacvičit a pořádně se do toho opřít. Pokud ano, hned pod těmito řádky je video, ve kterém najdete první část sestavy 13 forem určenou právě k procvičování postojů a posílení nohou.
Začínáte a sestavu ještě neznáte? Nevadí! Vždy vystavte postoj podle toho, jak je popsaný a v postoji vytrvejte jak nejdéle dovedete! Vydržet minutku asi bude vyžadovat nějaký cvik, ale nebojte se, píle přináší sladké ovoce!
Raději dodávám, že kdybych někde omylem prohodila pravou a levou (což je můj velký boj), stojím zrcadlově a tak to okopírujte!
Krásné cvičení, Vaše Marti