top of page

Mobilita: Kyčle a jejich důležitost pro pohyb

Potýkáte se s bolestí v oblasti bederní části zad, kyčlí samotných nebo vás občas píchne v koleni? Možná pro Vás bude následující článek přínosný! :)


Mobilita je v současnosti často opakované slovní spojení, málo kdo z nás si pod ním však představí něco konkrétního. S nadsázkou lze pravit, že "Co nepoužíváme, to se nám postupně ztrácí". Tedy aby se naše tělo mohlo bezbolestně hýbat, je třeba ho v pohybu držet a ideálně rovnoměrně zatěžovat jednotlivé části těla.

Většina z nás však nejspíš bude mít zkušenosti s občasným pobolíváním jednotlivých částí těla - tu rameno, tu záda. Z pohledu tradičního čínského pohledu můžeme zjednodušeně říci, že když nám některá část těla příliš zatuhne (nebo naopak příliš povolí), energie v ní nemůže správně proudit a začne "zahnívat". To se může projevovat různými např. i pohybovými disbalancemi.

Termín mobilita označuje pohyblivost těla (nebo třeba jeho příslušné části) a, alespoň tak, jak ho vnímám já, zjednodušeně je výsledkem určité míry pružnosti a síly, jejich vzájemného působení a koordinace. Jenže jak toho dosáhnout?


Co je to ta (nebo ten?) kyčel a proč je potřeba?


Kyčle (klouby kyčelní) jsou důležitým kloubním spojením našeho těla, propojující trup s dolními končetinami. Mají funkci nosnou i balanční, což poukazuje na nutnost hybnosti kyčlí pro udržení rovnováhy. Umožňují nám, spolu s dalšími kloubními spoji, chůzi.

Když se však na kyčelní kloub podíváme, není to na první pohled až tak složitá konstrukce. Jedná o spojení kosti stehenní a pánve, přičemž v pánvi je umístěna kloubní jamka, potom máme krček a hlavici stehenní kosti. Hladký pohyb nám umožňuje chrupavka, která je na všech styčných plochách a umožňuje hladký pohyb snižováním třením kostí o sebe.

No jo, jen obvykle klouby nedrží při sobě jenom vůlí. Kosterní soustava tvoří oporu našeho těla, nicméně bez systému vazů a svalů, by nám pohyb moc nešel a byli bychom spíše "hromádkou kostí". Právě na svaly a vazy se zaměřujeme při cvičení taiji a pokračovat můžeme i v rámci dalších cvičení, které mohou naše snahy při cvičení taiji (tai-chi) krásně podpořit.


Psychosomatika


Možná je tu řada z vás, kteří v celostní pohled na naše tělo nevěří a nebo Vás nezajímá, klidně tuto část přeskočte a pokračujte níže na video s pár cviky. Video je prvním z řady videí zaměřených na mobilitu. Přibývat budou ale postupně.

Podle toho, co vím ze studia taichi v Číně, hybnost kyčlí je spojena s přísností a požadavky nás samotných na nás samotné. Jsme-li na sebe příliš přísní, naše ambice jsou přemrštěné, máme sklony k workoholismu (ale z důvodu touhy po tom, být nejlepší) a zkrátka žijeme životní přístup, kdy vyvíjíme vnitřní tlak sami na sebe, naše tělo má tendenci tuhnout právě v oblasti kyčlí.

Z poznání Evropských autorů můžeme kyčel vnímat jako symbol naší celkové pružnosti, odrážející naše vztahy s okolím. Bolest kyčlí může být pocitově spojena s proměnou, nebo až zborcením našich přesvědčení, hodnot a názorů na život. Častou jsou spojovány s vnitřním pocitem opuštění a zrady.


Na co si dát u cviků pozor?


Ve videu se mi nevejdou celé popisky, ale cviky projdeme na všech lekcích tak, abyste věděli jak se do cviků dostat, jak mají vypadat a mohla jsem vás případně opravit. Pokud si třeba nebudete jistí u domácího procvičování, nezapomeňte si cvik poznamenat a na cvičení se zeptat, nebo mi třeba napsat! Alespoň několik bodů pro domácí protahování:

  1. Pořádné zahřátí předchází každému protažení! Nestačí sedět v teple, je třeba si před tím zacvičit a tělo opravdu prohřát "zevnitř".

  2. Správné provedení jednotlivých cviků.

  3. Dech! Nezapomeňte na dech - jakmile se do pohybu dostanete, vzpomeňte si na dech!

  4. Zkuste se v jednotlivých pozicích uvolnit, nezatínejte se proti bolesti, když pohyb táhne příliš, využijte oporu tak, jako používáme na cvičení

  5. Nebojte se cvičit, jedno špatné provedení nic nezpůsobí, pokud budete cvičit citlivě a když si nebudete jistí provedením, prostě se mě zeptejte!


Na závěr

Cvičení je radost, to je jasné! Ale je pravdou, že něco nás baví více a jiné méně. Vždy se snažím spojit to, co potřebuji cvičit s tím, co mne baví cvičit. Přijde mi to tak "fér" a je pro mne potom jednodušší se na vše soustředit.

Mimochodem všimli jste si, že bolest kyčlí, kolen nebo beder připadá zejména na podzim a zimu? To je ale výsledkem špatných pohybových stereotypů, ve kterých jsme uzavřeni přes jaro a léto. Právě teď je vhodný čas na opravu pohybových návyků, získání pružnosti a síly, ze které můžeme na podzim a v zimě těžit! :)



Krásné a radostné jarní dny se cvičením,

Vaše Marti


10 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Commenti


bottom of page